Ulcerózní kolitida a autopatie

Ulcerózní kolitida, neboli jiným názvem proktokolitida, je těžké onemocnění tlustého střeva a konečníku. Projevuje se krvácivými průjmy, vznikajícími z vředů v tlustém střevě. Jde tedy vlastně o chronický zánět tlustého střeva, jehož průběh vykazuje kolísání mezi akutními fázemi a dočasnými zlepšeními. Současná medicína ho považuje za prakticky nevyléčitelný. Lidé s tímto onemocněním zpravidla doživotně berou protizánětlivé léky. Když léky nestačí, dojde na operaci, při které se odstraní nejpoškozenější část tlustého střeva.

Pohled autopatického poradce nebo homeopata je však jiný. Nemoc chápe jako nerovnováhu v těle, vzniklou následkem oslabení vitální síly, která udržuje stav zdraví v organismu. Pokud tedy vitální sílu podpoříme autopatií (nebo správným homeopatickým lékem), dojde ke zlepšení vitální reakce, a tím k odstranění projevů nemoci v těle – v našem příkladu zánětu střeva. To je teorie, která však má smysl pouze tehdy, jestliže jejím prostřednictvím můžeme dosahovat skutečného návratu ke zdraví při léčení konkrétních osob. Mám několik klientů s touto potíží, kteří se dokázali svých potíží zbavit. Zde jsou dva příklady:

Případ 1: Mladý muž ve věku pár let po třicítce, pohodový, usmívající se, přichází za mnou v polovině roku 2010. Říká, že jeho hlavní problém je ulcerózní kolitida neboli idiopatická proktokolitida (idiopatický = bez známé příčiny), na níž už asi 4 roky bere léky. Začalo to tím, že nemohl jíst, měl průjmy, musel 3-4x za noc na záchod s krvavým průjmem. V době konzultace je celkem bez problémů, zaléčený protizánětlivými léky, má dietu, když si ale nevezme léky nebo poruší dietu, potíže se znovu objeví do 3-5 dnů, nemoc je tedy pouze maskována, nikoli vyléčena. Kromě těchto potíží je vcelku zdravý, občas ho bolí krční páteř po úrazu, má plíseň na nehtech u nohou, víc mu vypadávají vlasy. Z dalších informací bylo ještě zajímavé, že ulcerózní kolitida začala v době, kdy měl mnoho práce, několik firem na starosti a ještě vlastní zaměstnání. Případ tedy vykazoval známky chronického zánětu (tlusté střevo, nehty, vlasy), zvolil jsem proto opakovanou autopatii ze sliny se zahříváním – vždy bral obden jedno podání, nejdříve ze 3l, které opakoval celkem 3x, pak ze 4,5l, které opakoval 2x, pak ze 6l 2x, po telefonické kontrole pokračoval z 8l 2x po týdnu a zakončil 10l jednou. Na první kontrole po 5 týdnech jsem se dozvěděl, že asi po 10 dnech používání autopatie samovolně vysadil protizánětlivé léky a začal jíst všechno. Nedělalo mu to žádné potíže jako dřív, kdy nejpozději do pěti dní se potíže vrátily, nyní mohl pít pivo, které měl zakázané, a cítil se přesto dobře. V té době byl na kolonoskopii a vyšetření krve – krev byla zcela v pořádku, změny v tlustém střevě byly stále patrné, ale lepší. V tuto chvíli lékaři přišli s nápadem, že by tedy mohlo jít o Crohnovu chorobu, ačkoli neměl žádné potíže. Doporučil jsem pokračovat s 10l zahřívané autopatie po 14 dnech, v případě návratu potíží se hned ozvat. Na kontrole po 4 měsících od začátku braní autopatie stále zcela bez problémů. Také hlásí, že dalším vyšetřením je vyloučena Crohnova choroba, navíc nyní došlo k objektivnímu zlepšení stavu tlustého střeva, na předchozích vyšetřeních byly nemocí zasaženy 2/3 střeva, nyní je víceméně v pořádku, zejména konec tlustého střeva, který bývá vždy postižen. Vzal si novou lahvičku. Asi za dva týdny poté mi klient volá, že se potíže vrátily. Po chvíli rozhovoru je důvod potíže zřejmý – ač si vzal novou lahvičku, stále používá starou s původní informací o počátečním stavu. I z jiných případů je známo, že při příliš dlouhém používání lahvičky může dojít k relapsu organismu na původní stav, proto je nutné ji po určité době vyměnit, obvykle po 3 měsících. Ještě než mi zavolal, vzal si své původní léky, které však nezabírají. Doporučil jsem začít používat novou lahvičku, což přineslo zlepšení stavu v průběhu následujícího dne. Vzhledem k návratu potíže navrhuji asi tři týdny podávat zahřívanou autopatii ze 4 až 8l po 3 dnech. Potíže se pak už nevracely, dochšlo k opětovnému vysazení léků a klient je zcela bez potíží celý další rok. Bere si autopatii jednou týdně, později jednou měsíčně. Přibližně po roce klidu se opakuje ještě jedna mírná ataka řidší stolice bez krve, kdy mi preventivně volal a několik týdnů týdnů bral častěji autopatii. I tento náznak relapsu připisuje příliš dlouhému používání jedné lahvičky. Od té doby je stav dlouhodobě v pořádku bez léků, nyní více než dva roky. U ostatních potíží došlo také k ústupu, jen plíseň na nehtu zůstala jako upomínka na zánět v organismu.

Případ 2: Mladý muž, profesionální sportovec, přišel s diagnosou akutní ulcerosní kolitidy. Potíž začala před dvěma měsíci, po většinu této doby má 6-10 krvavých průjmů přes den, za lepší dny považuje ty, kdy má průjmy s krví jen ráno. Po celou tuto dobu bere silné potlačující léky, kromě antibiotik a množství protizánětlivých léků také 60 mg kortikoidů denně – vše bez zlepšení stavu. Pochopitelně se necítí nejlépe, protože v tomto stavu nemůže trénovat a hrozí mu ukončení kariéry. Jinak jako sportovec žije velmi zdravě, nepije alkohol, nekouří. Kromě několika běžných potíží je ve zdravotní historii zajímavé, že před 2 lety dostal v zahraničí průjem. V té době začal mít opakovaně zduřené uzliny na krku a ve slabinách, které léčil tea tree olejem a potravinovými doplňky. Byl od té doby také více unavený. Vzhledem k jasné indikaci akutního i chronického zánětu v těle (z hlediska autopatie nepovažuji konkrétní lokalizaci za příliš důležitou) jsem navrhl podávat zahřívaný dech obden ze 3l celkem 3x, z 4,5l 3x a ze 6l 2x, pak mi měl zavolat. Při telefonické kontrole už bylo všechno jinak. Hned během prvního týdne ustaly průjmy a zmizela krev ve stolici, zvýraznily se však mykózy a zduření lymfatických uzlin, které po dvou dnech ustoupilo. V průběhu druhého týdne používání autopatie se projevila silná rýma a pocit jako při nastydnutí, obojí ustoupilo ke konci druhého týdne. Klient začal opět přibírat na váze, v jídle se po delší době nemusel nijak omezovat. Doporučení bylo pokračovat ještě obden s 6l 3x a 7,5l 2x, dále snížit na 4,5l (pocitově mu nejlépe vyhovovala tato potence, ptám se klientů, při které se cítí nejlépe) po 5 dnech, stále se zahřívaným dechem. Na kontrolu po 5 týdnech přišel zdravý mladý muž. Poslední dva týdny už je v plném tréninkovém nasazení. Referoval, že všechny léky pod dohledem nové lékařky vysadil v průběhu necelých tří týdnů po začátku autopatie, nyní žádné nebere. Zároveň mu zdravotní stav umožňuje odjet na dlouhodobé angažmá do zahraničí. Od té doby uplynulo 17 měsíců, kdy bere autopatii přibližně jednou měsíčně ze 6 – 10l z nevařeného dechu. Přibližně po roce se pod velikým stresem všiml častější potřeby stolice (bez průjmů a bez krve), které okamžitě vyřešilo několik vařených autopatií. Po celou dobu je bez potíží a bez léků.

Uvedené případy patří k těm nejlepším a nejrychlejším v mojí praxi, pochopitelně ne vždy se dostavují výsledky takto rychle. Dobře však ilustrují skutečnost, že pomocí autopatie lze vyléčit tzv. chronické nemoci, které jsou klasickou medicínou považovány za trvale nevyléčitelné. V případě ulcerózní kolitidy může být důvodem to, že chronický zánět tolik exponovaného orgánu jako je tlusté střevo lze jen obtížně natrvalo potlačit tzv. protizánětlivými léky. Výsledek potlačující alopatické léčby se může dostavit v dočasném nebo dlouhodobém zlepšení projevů této nemoci, vždy však za cenu potlačení imunity organismu a s tím spojených dalších potíží. Autopatie naopak stimuluje vitální sílu, která prostřednictvím imunitního systému zánět vyléčí. Takto posílený imunitní systém už obvykle nedovolí opětovnému propuknutí nemoci. Pokud se přesto některé projevy potíží vrací, bývá to postupně a obvykle rychle ustoupí při opakování autopatie. Jakmile si totiž tělo převezme odpovědnost za svůj stav, dokáže si ho lépe udržet v pořádku, než když je závislé na lécích. Bez zajímavosti také není skutečnost, že k vyléčení dochází i při současném braní protizánětlivých léků, které však nemají trvale léčivý účinek a z hlediska působení autopatie spíše blokují činnost imunitního systému.

P.S: Po napsání tohoto článku jsem se podíval na heslo ulcerózní kolitida na wikipedii. V části Chirurgická léčba mne zaujalo tvrzení, že „U ulcerózní kolitidy je možné onemocnění relativně dobře léčit. V případech, kdy je to nezbytné, bývá odstraněno celé tlusté střevo a nemocný je trvale zbaven potíží.“ Nepochybně, minimálně potíží pod názvem ulcerózní kolitida.