Silvestrovské téma: Fenka, panický strach z petard, výstřelů, bouřky

Cindy, fenka, 8 let, kříženec border kolie a flat coated retrievera.

Panický strach z petard, výstřelů, bouřky. Pokud je venku a ozve se rána (petarda, ohňostroj), tak běží domů – nedá se přivolat, klidně přeběhne i přes ulici, což by běžně neudělala. Pokud je v bytě, tak se snaží schovat do nějaké menší místnosti, např. do koupelny, kde počká, dokud „nebezpečí“ nepomine. Reakce – zrychlené dýchání, třes. Někdy to přecházelo až do stádia, kdy ji přestaly poslouchat končetiny a upadala do stavu podobného epileptickému záchvatu, se záškuby končetin, nebyla schopná se postavit na nohy, vypadala vystrašeně. V důsledku tohoto strachu nebyla ochotná chodit v zimě po setmění ven, zastavila se u dveří a odmítala se pohnout dál. Vzhledem k tomu, že žije v Praze, tak po celý prosinec není možné se těmto zvukům vyhnout a směrem k Silvestru to stále graduje.

V minulosti podán Phosphorus, poté se problémy trochu zmírnily (nebyla tak panická reakce při letních bouřkách a při Silvestru), ale strach chodit ven zůstával i nadále.

Postup výroby autopatického preparátu byl shodný s popisem obsaženým v článku o variantě „Prána 5“ na serveru autopatie.cz. Nicméně na internetu jsem se dočetla, že u psů je potřeba vzít v úvahu jednu čakru navíc – údajně mají psi ještě jednu hlavní čakru, která má silný vliv na ostatních sedm čaker, zároveň má také rozhodující roli ve vztahu psa k člověku. Tato čakra má být umístěna mezi lopatkami psa a její vyzařování směřuje na obě strany (nahoru i dolů).

Autopatii u  jsem prováděla vždy, když byl pes v klidovém režimu, tj. počkala jsem, až si sám lehne a usíná  v uvolněné poloze na boku. Následně jsem do AP lahvičky nalila malé množství vody, podržela nádržku cca 5-10 cm nad hlavou psa po dobu 2 minut, řekněme v ose páteře, nicméně určitě jsem lahvičkou občas mírně pohybovala různými směry. Po naředění potřebným množstvím vody jsem opět podržela nádržku nad touto 7. čakrou psa po dobu cca 30ti vteřin. Následně jsem postupovala ve třicetivteřinových intervalech, vždy ve vzdálenosti cca 3-5 cm od povrchu těla, a to nejdřív po „zádové“ straně psa po těchto bodech:

1) třetí oko – tj. mezi očima, mírně nad nimi

2) oblast mezi lopatkami (tj. údajná  čakra „navíc“)

3) cca střed hrudníku

4) oblast napojení posledních žeber

5) oblast mezi kyčlemi

6) oblast nad ocasem

Tím je ukončená oblast zad.

Poté pod břichem:

7) oblast pod ocasem

8) oblast „podbřišku“ (klidně jsem psovi nadzvedla jednu nohu, abych mohla podržet lahvičku v potřebném místě)

9) oblast žaludku

10) oblast srdce – zhruba střed hrudníku

11) 8. čakra – před klíčními kostmi

11) oblast krku v horní části, v ohybu mezi spodní čelistí a krkem

12) znovu čakra třetího oka na stejném místě jako na začátku

Ještě k tomu musím dodat, že při úplně první aplikaci jsem si nebyla jistá rozmístěním psích čaker, takže jsem velmi pomalu souvisle „obkroužila“ celé tělo psa po popsané trase – a také to fungovalo. To by mohl být návod pro majitele hodně malých pejsků, nebo pro štěňata – tam si umím představit, že by majitelé mohli být z lokalizace jednotlivých čaker poněkud rozpačití.

9. 12. 2014 – AP Prána 5, 1,5 litru

Odpoledne před podáním odpálil někdo petardu cca 50 m od nás. Zrovna jsme vycházeli z domu, tj. museli jsme se vrátit – odmítala jít. Cca o hodinu později,   jsme šli ven (museli jsme jít na druhou stranu, tj. směrem od předchozího zdroje zvuku). Ozvala se rána někde ve větší dálce, od té doby už jenom táhla směrem domů, vlastně se vůbec nevyvenčila. Po příchodu domů jí začaly vypovídat zadní nohy, k záchvatu ale nedošlo.

Podán AP ve variantě Prána 5 z 1,5 l vody. Hodinu nato jsme zkusili znovu jít ven, i přesto, že už byla tma, jsme došli cca 100m od domu, kde se vyvenčila.

V následujících dnech nebyl problém dostat ji po setmění ven, někdy se mírně zdráhala, ale nakonec bez velkého přemlouvání šla.

V těchto dnech se 2x stalo, že se v dálce ozývaly zvuky ohňostroje – poprvé se vydala zpátky domů, ale bez paniky, ohlížela se jestli jdeme také a na přechodu přes ulici na nás bez problémů počkala. Když jsme došli ke dveřím domu, tak jsem zkusila pokračovat na opačnou stranu – a procházka pokračovala bez problémů dál.  U druhého ohňostroje další den se už jenom dívala pozorně tím směrem a mírně zrychlila krok. Za chvíli se ale uklidnila, přestože ohňostroj stále trval.

Také 2x došlo k odpálení vždy několika petard po sobě v blízkosti domu, když jsme byli uvnitř – reakce byla leknutí (ale to byla i moje a druhého psa), nicméně už bez následného strachu, žádné zrychlené dýchání, žádný třes.

Při poslední (večerní) procházce před navýšením potence si dokonce sama určila, kam by ještě chtěla jít (předtím to bylo spíš tak, že šla tam, kam jsme šli my – nepouštěla se do žádných větších akcí).

Další projevy: zvýšená spavost, svědění kůže (detoxikace?)

14. 12. – AP Prána 5,3 l

Navýšení potence na 3 l.

15. – 16. 12. Zvýšená neochota chodit ven, snažila se  spíš vracet zpátky domů, nicméně nebyla v tom žádná panika. Když nedaleko bouchla petarda, tak se klusem vydala domů, když jsme ale pokračovali jiným směrem, ochotně šla s námi

Od 17. 12.  Po přechodném mírném zhoršení  je opět v klidu, večer je venku uvolněná, postupně prodlužujeme večerní procházky bez problémů.

23. 12. Musím říct, že fence se daří stále dobře, momentálně jsme na chalupě v jižních Čechách a Cindy se stala iniciátorem nočních trestných výprav na kuny a kočky. Přičemž vloni stejnou dobou při podobných akcích pouze „hrdinsky“  kryla záda druhému psovi ze dveří chalupy. Takže musím říct, že strach vycházet večer ven z ní také evidentně úplně spadl. Zatím jsme od posledního podání nic nedělali.