Se zuby není radno žertovat

Tuto velmi krátkou a jednoduchou kazuistiku píši především jako varování pro případ, že se s podobným zdravotním stavem setkáte u některého svého klienta nebo blízkého. Abyste jej nepodcenili a naopak k těmto věcem přistupovali s tou nejvyšší opatrností a zodpovědností.

Mám kamaráda lékaře. A ten mě jednou požádal o pomoc s jeho zdravotním problémem – na krku, vlevo pod spodní čelistí, se mu udělala veliká boule. Boule velikosti dětské pěsti byla tvrdá jak kámen. Zřejmě mízní uzlina. Následně říkal, že ho před tím rozbolel zub, tak si vzal antibiotika a zub bolet přestal.

Okamžitě jsem mu nasadil autopatii, vařený dech, doporučil jsem mu 4,5 litru, on si to zaokrouhlil na celé lahve vody a dělal si 4 litry. S periodou 1x denně. Zároveň jsem mu velmi důrazně doporučil, ať okamžitě navštíví zubaře, protože tento stav je velmi vážný a může být přímo život ohrožující a je tedy příliš riskantní vše vsadit jen na autopatii.

Shodou okolností jsem totiž asi 2 týdny před tím byl na preventivní prohlídce u mé zubařky, nebylo co řešit, tak jsme si chvíli povídali. A já jsem se ptal na mediálně velmi probírané úmrtí Dušana Vančury ze Spirituál kvintetu. Jemu se udělal hnisavý absces pod zubem, ale on se díky lockdownu nedostal k zubaři a následně na tuto „prkotinu“ zemřel.

Říkal jsem „To je mi hrozně divné, vždyť musel doslova šílet bolestí, to nemohl vydržet nejít k zubaři.“

A paní doktorka mi vysvětlila „Ne, tak to není. Ono to bolí jen na začátku, pak to bolet přestane a vypadá to, že se to zlepšilo. Ale pořád má člověk to místo hrozivě opuchlý. A pokud se to včas neřeší, tak to opravdu může vést k ohrožení života“

„A jak se to řeší?“

„No, já to za svou praxi viděla dvakrát, oba pacienty jsem okamžitě poslala do nemocnice, tam to rozříznou, to byste nevěřil, co pak z toho vyteče za hnus. No a ten zub se musí extrahovat.“

Takže pan doktor si začal dělat autopatii. Ihned jak s ní začal, tak zub zase začal bolet i přes již dobíraná antibiotika. Ve čvtrtek už to bolelo tak moc, že si na pátek vzal volno a víkend si užil v hrozných bolestech, kdy nebyl reálně schopen vůbec nic dělat. Naštěstí tato krize trvala přesně tak, jak jsem předpověděl, tedy do pondělí, kdy se ráno probudil už takřka bez bolesti.  Ve středu se dostal k zubaři (tedy cca po týdnu kdy jsme začali s autopatií), který už jen konstatoval, že pod tím zubem něco bylo, že tam jsou poškozené kořeny a že by doporučil ten zub výhledově extrahovat.

Pokračovali jsme s autopatií, pak jsme ještě zvýšili na 6 litrů vařený dech ob den. Během následujících 2 týdnů splaskla i zduřená uzlina a jelikož se upravily i všechny další zdravotní problémy (trávení a podobně), nebylo již potřeba v autopatii pokračovat, zakončili jsme jednorázovým podáním 7,5 litrů autopatie z nevařeného dechu.

Takže pana doktora i jeho zub se podařilo zachránit, ačkoliv si tedy užil opravdu nepříjemný prodloužený víkend.

Doufám, že z celého povídání plyne jasné varování – pokud se s něčím podobným setkáte, nikdy neriskujte léčbu bez supervize lékaře/stomatologa – ačkoliv to tak absolutně nevypadá, v těchto případech jde skutečně o život a pokud by se cokoliv nepovedlo, následky by byly velmi nepříjemné.