Proč se autopatie nevyučuje na školách
Na internetu i jinde najdete spoustu svědectví různých lidí, jak (si) autopatií vykurýrovali nebo zlepšili všechno možné, od alergií, kterými trpí dlouhodobě třetina obyvatelstva, přes úzkosti a deprese, ačkoliv je to v dnešní době rozšířený problém, jak přešly opakované bolesti hlavy, dlouholeté kloubní potíže nebo bolesti zad, jak ustoupila trvalá únava, ekzém, nespavost, bronchiální astma, a dlouhá řada jiných tzv. „nevyléčitelných“ potíží, jimiž trpí převážná část populace. Je mnoho svědectví o tom, jak autopatie zlepšila zdraví a zvýšila radost ze života. Přesto se o ní nikde nemluví, vypadá to, jakoby ani neexistovala nebo jakoby patřila do říše pohádek, ačkoliv tvoří denní realitu nezanedbatelného počtu lidí.
Místo toho jsou na internetu i v médiích populární úvahy, jak jde všechno zákonitě do háje. Nebo informace o tom, jak si kosmeticky zahladit předčasné vrásky vzniklé vlivem depresí a nespavosti – aby nikdo nepoznal, co se děje uvnitř.
Důvodem může být, že jsme sociálně programováni výchovou, médii, reklamou… k tomu, aby nám bylo uvnitř stále hůř, ale abychom se tvářili, že je to ókej.
Jiným důvodem může být strach být jiný, než jsou ostatní (nemocní) lidé. Epidemie chronických neboli trvalých nemocí je tak obsáhlá, že když se na prvním kurzu autopatie ptám posluchačů, kdo z nich zná někoho, kdo nemá chronické ani opakované potíže, obvykle nezvedne ruku nikdo. O této epidemii se ale mlčí, jakoby ani nebyla, jakoby patřila do říše pohádek, ačkoliv je denní realitou většiny lidí.
Možná je tu problém s tím, že nám na školách a asi i v rodinách, o médiích nemluvě, vždycky říkali, že člověk je jen hmota. Že všechno, co se v něm děje, má hmotnou příčinu, a že je utvářen jen hmotnými vlivy. Že vědomí člověka vzniká chemickými procesy a je zcela oddělené od vědomí ostatních. Že jsou lidé zkrátka materiálem, a proto je třeba s nimi zacházet jako s věcmi. Když pociťují problém, musí být řešen opět výhradně materiálními prostředky. Této víře jsou stavěny obrovské katedrály, které jsou navštěvovány velkým množstvím lidí. Vyznávají ji i státy. Problémy však narůstají, asi také proto, že i sama materialistická víra je problematická a sebedestruktivní.
Jiný pohled na člověka vychází z toho, že je vícedimensionální bytost, že je trvale spojen s universálním vědomím a že není vytvářen jen mrtvou hmotou, ale jemnou informací, zvanou v různých léčebných tradicích prána, čchi nebo životní síla. Problémy vznikají kvůli tomu, že jsme, například výchovou a médii, ale také znečištěným životním prostředím a dobrovolným či nedobrovolným příjmem různých chemikálií atp., rozladěni a přestáváme, podobně jako rozladěné rádio, správně přijímat jemnou tvůrčí informaci z univerza. V té své nejhlubší jemné, éterické či univerzální úrovni, vitální síle či práně, jsme všichni zdraví, jde však o to, jak si to přitáhnout zpátky do těla a mysli. Jsou na to různé techniky, mezi nimi i ta naše.
No – tak si vyberte. A určitě nečekejte, že vás ve státem posvěcené škole někdo naučí autopatii.
