Můj život s pránou
Zaznělo na VIII. konferenci, 2016
Vážení a milí spolubojovníci. Ano, i tak se dá nazvat naše cesta, cesta boje sama se sebou. Když jsem se zde v tomto sále ocitla v únoru 2014 poprvé, byla jsem stejně unesena jako dnes tou atmosférou, energií zde přítomných, energií odhodlání a naděje. Tak jsem to tenkrát vnímala a vnímám to tak pokaždé, když mám to štěstí zde být. Mám vždy z toho takovou radost, že jsem si řekla, že se s Vámi musím podělit o zážitky, o pocity, přestože to pro mě nebude jednoduché, před takovými posluchači. Ale je to výzva. Ostatně můj život poté, co jsem před dvěma a půl roky začala užívat autopatii, se dost změnil a mění se neustále. Spoustu věcí, o kterých jsem dřív jen snila, dnes prožívám naplno. Ušla jsem za tu dobu kus cesty. Zbavila jsem se letitých chronických fyzických problémů jako byla celoživotní alergie, letitá vyrážka na noze, nespavost, časté virózy, bolesti krční páteře, snížená funkce štítné žlázy a po všech těch zkušenostech jsem si jistá, že se, až přijde čas, zbavím i své pro mě neobtížnější diagnózy, revmatoidní artritidy. Ale o tom dnes nechci mluvit. Ráda bych Vám sdělila svoje zkušenosti, možná dokonce i duchovní, zážitky s prováděním autopatie z prány.
Začala jsem pránou 3, protože to mě neskutečně oslovilo, přestože pro moje problémy se hodil spíš vařený dech. Ale když nám pan Čehovský na kurzu Autopatie I. povídal o přípravě z prány, neskutečně mě to oslovilo a už jsem se viděla, jak prolévám lahvičku hned 50 litry. Přesto jsem rozumově a podle pravidel začala postupně od 3 litrů. Po prvních šesti týdnech eufórie, štěstí, spirituálních zážitků, živých snů, ale také velké únavy, třídenní bolesti hlavy, urputného kašle a vykašlávání všeho za celý život nastřádaného, jsem přešla na kombinaci prány 3 a vařeného, později i nevařeného dechu, a to od 3 až do 60 litrů. Pak jsem se, ani nevím proč, asi z netrpělivosti, že věci se nevyvíjí tak, jak bych si představovala, vrátila na začátek a znovu jsem si prošla cestou od 6 do 50 litrů. K tomu jsem si přidala i jednou ročně čtrnáctidenní kůru ze stolice, a to od 9 do 18 litrů. Dnes už jsem jen na práně 5.
Ráda bych Vám teď přečetla některé pasáže z mého záznamníku o léčení, který se postupem času stal mým duchovním rádcem, poradcem pro rozklíčování složitých životních situací, mých nemocí, chování ostatních lidí vůči mně a nebo mému chování vůči ostatním. Jsou to pasáže, které se týkají hlavně účinků prány a to tak, jak se situace vyvíjela s navyšováním potencí.
Listopad 2013
Hned po provedení cítím vlnění v čakrách, příval energie, radosti, lehkost bytí, jsem přesvědčená, že vše zvládnu, nic není překážka. Celý den jsem vysmátá, šťastná a činorodá.
Prosinec 2013
Mám vnitřní pocit, že z mého těla odcházejí parazité, vlasovci, které mám diagnostikované. Cítím strašnou úlevu, uvolnění, lehké tělo, pocit vyprázdnění a čistoty. Jsem rozhodná, vím co chci a co je správné.
Únor 2014
Náhlá velká rýma, totálně ucpaný nos. Přemýšlím, zda je to moje alergie nebo klasická rýma. Najednou se mi vybavil okamžik mojí první velké rýmy v dětství, které už jsem se pak prakticky nikdy nezbavila a také jsem si uvědomila ten důvod, proč jsem ji tenkrát měla a pak už pořád. Tento psychologický aspekt různých svých neduhů jsem si v průběhu provádění autopatie uvědomila ještě několikrát.
Březen 2014
Cítím vibrace, mrazení, energii čaker, pocit narovnaných zad, uvolnění celého těla, všech svalů. Štěstí, lehkost bytí, všechno zvládnu. Chuť do života. Pocit fyzické síly.
Duben 2014
Mám pocit, že si s lidmi, se kterými jsem si dříve rozuměla, nerozumím. Oni řeší nějaké žabomyší války místo skutečných problémů. jako bych to všechno, co říkají, už dávno věděla a není to důležité.
Květen 2014
Já jsem já. Já řídím. Já jsem tady ten, kdo řídí svůj život. Láska je věčná. To jsou pocity, které mě najednou napadají.
Vnímám souvislosti života. Mám vlastní názory. Obstojím sama před sebou. Nemám žádné obavy, roztěkané myšlenky. Nic neřeším, žádné detaily. Nemám potřebu být dokonalá. Jsem to vůbec já? Raduji se z toho! Mám vnitřní pocit, že mám vše, co potřebuji a že vše, co budu kdy potřebovat mám na dosah. Cítím nesmírnou vděčnost.
Červenec 2014
Při provádění autopatie z prány 3 mám pocit absolutního štěstí, vnímám nespoutaný, pružný pohyb, praskání v krční páteři a uvolňující pocit, pocit vrůstání do země, do Matky Země, do pramenů, do řek, do moří. Pocit absolutního klidu, pokory, nic neřeším, vše jen plyne hladce a volně, neskutečná spokojenost a naplnění, pocit bezstarostnosti a blaženosti. V dalších dnech zlepšené ruce, skvělá nálada.
Na rodinných konstelacích mi sděluje moje zástupkyně, co pociťovala v mojí roli, ale nerozumí tomu – měla pocit, že jejím tělem protéká voda, říkala mi, že se mám držet v blízkosti vody, že voda mi dělá dobře, ale že prý tomu nerozumí, neví, co to má znamenat. Já se však jen usmívám a rozumím tomu moc dobře….
Srpen 2014
Zkouším pránu 5. Opět už při provádění pocit uvolnění těla i mysli, všechny svaly v těle se mi postupně uvolňují a odchází z nich napětí. Mám pocit, že veškerá moje hmota se přeměnila na nehmotnou energii, která protéká vším, Zemí, Vesmírem. Svět je přátelský. Cítím štěstí a pokoru.
V dalších dnech lépe snáším zatížení v práci. Spoustu věcí vnímám jinak, dokážu se prosadit v práci i v soukromí, už mi tak nezáleží na tom, co si o mně lidé myslí, jak vypadám, neberu si věci osobně. Dokážu se za sebe postavit. Nedělám si zbytečné starosti, strachy. Dělám věci vědomě.
Říjen 2014
Vrátila jsem se k práně 3. Mám vnitřní pocit, že potřebuji vodu na 6. čakru. Hned po provedení mám intenzivní pocit, že Vesmír je mi nakloněn a plní mi má přání. Mám vše, co potřebuji. Vnímám svoje fyzické tělo, jeho sílu, vůli, co potřebuji, zvládnu.
Listopad 2014
Mám dobrý životní pocit. Při jízdě autem podzimní krajinou vnímám nostalgii, emotivnost, dojetí, kouzlo přítomného okamžiku, vnímám zázrak života a stvoření. To vše dokonale chápu. Brečím jako želva. Když jsem v nemocnici za dědou, mám pocit, že chápu, co prožívá, čeho lituje v prožitém životě, co by udělal jinak.
Prosinec 2014
Mám zesílenou intuici, pocit naplnění, pokory. Cítím lásku a pochopení ke všem lidem. Mám pocit, že čas utíká nějak pomaleji, přesně řečeno „plynule plyne“.
Březen 2015
Najednou mám velký příval energie, vitality, radosti. Uvolněná lehká chůze, při chůzi mám pocit, jako bych se vznášela nad povrchem.
Duben 2015
Vnitřně cítím, jsem přesvědčená o tom, že se uzdravím, že moje ruce budou zdravé jako dřív. Mám pocit neuvěřitelné moci nad svým životem. Uvědomuji si tu sílu svojí moci. Ten den mám v noci živý sen:
Šla jsem procházkou přírodou, pak jsem běžela několik kilometrů do kopce a zpět a měla jsem úžasný pocit lehkosti pohybu, lehkosti těla, radosti z pohybu, pohyb mi nečinil vůbec žádnou námahu. Pocit vitality a síly vlastního těla a hlavně dechu. Mám neskutečný pocit radosti, uvolnění všech kloubů, svalů. Je to návykové, chci to zažít znovu a znovu a ve skutečnosti! Probudím se s pocitem, že udělám vše pro to, abych získala znovu svoji sílu a vitalitu. Ten živý sen si pamatuji do detailu dodnes, jako bych to skutečně prožila.
Květen 2015
Při působení na 6. čakru mám pocit klidu, absolutní pohody a vůbec se mi nechce přestat, až mi začne bolet silně hlava. Při působení na břišní čakru mám pak pocit světla, urovnání a uhlazení v břiše. A pak jsem se podívala do svých očí – byly nějak jiné, jakoby cizí, nepoznávala jsem je, ani co se v nich zrcadlí. Jako bych to nebyla já. Něco v nich mi nahánělo strach. Děsilo mě to. Něco, čeho jsou schopné. Čeho já jsem schopná. Bylo v nich něco chladného, zvířecího, nějaký jasný cíl, který je třeba dodržet. Pocit jistoty, přísnosti. Laskavost a soucit tam k mému překvapení a možná i zděšení, nebyl. Napadá mě: Kdo vlastně jsem.
Za čtrnáct dní:
Mám intenzivní pocit, že pro mě začíná nový život, cítím to do morku kostí. Vážím si sama sebe, vím, co je pro mě dobré. Jsem klidná a vyrovnaná. Při odpolední procházce cítím všeobjímající lásku, miluji i to psí hovínko na chodníku, protože vím, že je to součást života. Mám pocit, že život je nekonečný. Doslova vnímám vibrace Vesmíru. Mám pocit jednoty s celým světem.
Červenec 2015
Od této chvíle už provádím jen pránu 5.
Dnes jsem při provádění opět viděla v mých očích ten odraz, odraz „sebe“, který jsem tam zahlédla počátkem května. Je to zvíře, možná gepard nebo levhart – tvrdý, rozhodný pohled plný síly a vitality. Dnes tam ale vidím i tu laskavost a soucit.
Rozluštění, které mě okamžitě napadá: Navrací se mi životní síla, chuť žít svůj vlastní život pro sebe. Dokážu to!
Za pár dní:
Při plavání v přehradě zažívám nezapomenutelný zážitek. Vnímám sebe jako energii, která plyne vodou, po hladině, koupe se v zapadajícím slunci, splývá s okolní přírodou, skalami, listím, nebem, sluncem a hlavně vodou. Vůbec nevnímám své fyzické tělo a s lehkostí bez námahy a obav bych takto plavala celou věčnost. Večer nejsem vůbec unavená. Chci to zažít znovu a znovu. Je to blaženost. Tento okamžik jsem zažila toho léta ještě několikrát při koupání v řece, ale nikdy už nebyl tak intenzivní.
Listopad 2015
Vnímám Spokojenost a štěstí. Poslechla jsem svůj vnitřní hlas a chodím v neděli ráno, když je všude ticho a klid, k řece. Často tam zažívám pocit splynutí s přírodou, i lístky ke mně promlouvají. Zažívám tam pocit jednoty, hlubokého porozumění.
V současné době se moje léčba fyzických problémů pozoruhodně změnila na touhu zažívat duchovní růst, možná pocit naplnění, blaženosti. Jsou to jen moje pocity, které mi ale dávají důvěru v sebe, důvěru v to, že věci jsou tak, jak mají být, že vše má svůj smysl a vše je v pořádku. Jsou to věci, které zažívám na vlastní kůži, nedokáži je pojmenovat a pak si o nich přečtu v moudrých knihách o józe, o duchovním rozvoji, o meditaci, o čínské medicíně, o energiích, o reiki, o reconnection, o stavu blaženosti. Je to touha po dokonalé harmonii. Ale to je ještě opravdu běh na dlouhou trať. Dnes ale vím, že nic není nemožné, že vše jsou jen konstrukce naší mysli, a že až přijde čas, dokážu vše, co ke svému životu potřebuji. Že každý z nás má neuvěřitelnou moc, moc nad svým životem, kterou i díky autopatii máme šanci získat zpět.