Moje autopatická samoléčba tinitu

Tento příspěvek zazněl na 11. konferenci Autopatie 2019 v Praze začátkem února. Jeho druhou část, pojednávající o úspěšném léčení členů rodiny autopatií, přineseme někdy v dohledné době.

Dovolte mi, abych se vám představila. Jmenuji se Alena Mokrá a jsem již v důchodu, při kterém podnikám jako lektorka zdravého vaření a poradkyně v oblasti výživy. K této práci jsem se dostala po ztrátě zaměstnání v roce 2007, které vyústilo v opakované záněty slinivky. Píšu webové stránky Vaříme zdravě, kde vydávám ozdravné recepty a popisuji i své zkušenosti s akutním zánětem slinivky a následnou rekonvalescencí, co jíst a uvařit a jak zvládat dietu. Jsem vystudovaná inženýrka makromolekulární chemie a mám tři dospělé děti. Je mi 65 let.

     Mnoho let se zajímám o alternativní způsoby léčení, ale plně mne na ně nasměrovalo až životní období po roce 2000, kdy jsem přežila těžký úraz v oblasti krční páteře. Klasická medicína mi tehdy mnoho nepomohla, ale měla jsem štěstí na alternativní terapeuty, kteří mi nejen dali naději a dodali energii, ale vedli mne a naučili jak převzít odpovědnost za své tělo i zdraví. Používám již více jak dvacet let urinoterapii, léčila jsem se pomocí opakovaných a občas i dlouhých hladovek, pomohly mi masáže, uhličité koupele i psychoterapie. Znám účinné přípravky čínské medicíny, též naše bylinky, používám odkyselení, zdravou stravu i adaptogeny.

      Po úrazu jsem prošla dlouhou rehabilitací, ráda si zacvičím SM systém, tajči. Ke zdraví mne dovedla i pěší turistika, plavání, kraniosakrální harmonizace, reflexní a podpůrné masáže.

     Od zmíněného období nepoužívám antibiotika a téměř žádné léky. Prošla jsem tehdy sedmiletým čištěním těla a léky na mne působí velice silně, především pak vedlejšími účinky. Minimalizuji i léky proti bolesti, hlavně proto, že potřebuji vědět, co tělo bolestí přesně hlásí, a nechci mít zkreslené poznatky díky analgetikům. Pomáhají mi pouze přídavné trávicí enzymy pro slinivku, minerály, tkáňové soli a jiné doplňky stravy, které tělu chybí. Používám i reiky a znám Silvovu metodu.

     O existenci homeopatie jsem věděla již dříve, ale o autopatii jsem před lety netušila nic. Seznámila jsem se s ní v roce 2014 a mohu říci, že mne hned zaujala. To, že se informace ředěním vlastně zesiluje, mne jako chemika ani nepřekvapilo. Od prvních kurzů autopatii zkouším s různými přestávkami především na sobě na akutní zdravotní potíže a u dcery na alergie, při kojení a u vnoučat po očkování, na rýmy, laryngitidy i úraz. Používala jsem většinou nižší potence a po uplynutí doby použitelnosti AU lahvičky jsem se vracela ke svým vyzkoušeným alternativním metodám. Více jsem se autopatii nevěnovala, pouze jsem o ní věděla a byla jsem ráda, že zabírá u dcery a jejích dětí.

I. Autopatie u mne – tinitus

     Vloni v dubnu se mi vyskytl problém, na který nic nezabíralo. Byl to velmi silný tinitus levého ucha, který přišel po nečekané psychické zátěži, doslova přes noc, a nemizel.

      S akutním a nepolevujícím tinitem jsem zašla na ORL. Lékařka mi udělala výplach zvukovodu, ale potíže se zhoršily ještě o bolest zvukovodu a jeho otok. Na léčbu tinitu jsem se uvolila souhlasit jen s předepsaným Tebokanem, což je silný extrakt z Ginkgo biloby na lepší prokrvení v oblasti hlavy. Dostala jsem i kapky do uší proti zánětu, ale stav se po nich jen zhoršil a já je z důvodu nesnášenlivosti okamžitě vysadila. Zánět zvukovodu pomohly účinně zmírnit a do tří dnů vyléčit až tampony s převařenou urinou do uší. Tinitus přetrvával i po Tebokanu. Měla jsem jít na vyšetření hlavy, ale po přečtení co to obnáší, jsem odmítla. Zvonění v uchu mne trápilo už dva měsíce. Kortikoidy jsem zkoušet nechtěla. Uši bolely a zaléhaly a silné zvonění, které jsem vnímala víc než zvuky z okolí, mi bralo chuť do života. Nechala jsem si udělat ušní svíce, což trochu pomohlo. Zvonění se aspoň trochu zmírnilo a ucho odlehlo. Ale tinitus zůstával a tehdy jsem se rozhodla začít opět s autopatii. Vím, obrátila jsem se k autopatii cíleně na určitý symptom, i když ona takto přímo nepůsobí, ale věděla jsem, že nemám co ztratit.

      Z literatury od pana magistra Čehovského jsem se dočetla, že tinitus je velký problém jak pro medicínu klasickou tak alternativní, ale že autopatie by mohla pomoci.

     Můj tělesný zdravotní stav před autopatií v červnu 2018 mohu popsat jako celkem uspokojivý, i když z předešlého je vidět, že mé tělo si již prošlo svými zátěžemi a nese si následky jak po úrazu, tak po zánětech slinivky a bylo vystaveno i velkým stresům. Úraz to byl tehdy dosti rozsáhlý a bolestivý. Došlo k porušení  trojklaného nervu a ohybačů hlavy a někdy se mi bolesti i po vyléčení vracejí. Trpěla jsem syndromem suchého oka, šedý zákal prý úměrný věku, štítná žláza na spodní hranici normy a nízký tlak. V posledních letech se přidalo snížení hustoty kostí a mírné opotřebování kloubů, ale bez bolestivých stavů.

     Před rokem 2018 mne občas postihly záněty močové trubice, které jsem léčila autopatií, sice i úspěšně, ale vracely se. Při zvýšené psychické zátěži jsem cítila bolest v oblasti ledvin, což bylo označeno jako psychosomatické. Přidala se burzitida pod kotníkem po podvrtnutí.

     Co se týče psychiky a naladění, poznala jsem na sobě, jak může lékař místo povzbuzení člověka vystrašit, když se nechce léčit klasicky chemií. Za pomocí autopatie z prány jsem pak následně rozpouštěla negativní myšlenky, strach, obavy, z toho i smutek a vnitřní neklid. Tolik k mému zdravotnímu stavu v červnu v roce 2018.

     Nyní vám popíšu jak jsem s autopatií postupovala a jak mé tělo reagovalo na zvyšování potence.

Červen 2018 – začátek

     17.6.2018 DV (dech var) 1,5 l. Nová lahvička. Po podání bolest uší zesílila, levé ucho celé zalehlo a silně zvonilo a šumělo. Podání jsem opakovala jednou za dva dny 1,5 l a většinou dopoledne byl po podání tinitus silnější a večer se občas zmírnil, ale přidalo se i druhé ucho, ve kterém začalo šumět. Použila jsem opět převařenou urinu na tampony do obou uší. Zkusila jsem i reflexní masáž nohou a tinitus se zhoršil a tak jsem po 14 dnech zvýšila DV na 2 l. Přišla na mne velká únava, v uchu občas i píchlo, ale začala bolet kyčel, kde jsem měla starý úraz z roku 2015 – po podklouznutí natažené svalstvo.

     Protože jsem byla vyčerpána psychicky, zkusila jsem si v samostatné nové lahvičce udělat ještě Pránu 5 v potenci 1,5 l. Uši pískaly již mírněji a šumění bylo snesitelné. Po práně přišel příval energie, vyklidila jsem celou spíž a začala ji malovat. Tinitus netinitus 🙂 Asi z přemíry aktivity na schůdkách mě rozbolel opět kotník, který jsem si v roce 2017 podvrtla a zůstala mi tam burza. DV jsem postupně po půl litru zvyšovala.

Červenec 2018

     Tinitus byl nyní proměnlivý, někdy více, někdy jen šuměl, šustil a pískal, ale obě uši a levé víc. S Pránou 5 jsem pokračovala a stále zvyšovala až na 6 l, vzhledem k úzkosti a obavám, které mne přepadají. Kotník přestal otékat a méně bolel, moč byla kalná a ráno zapáchala. Bolelo mě ve slabinách, a tak jsem nasadila bylinky na pročištění ledvin a močových cest a odkyselovací Tepperweinovu směs. Také D manosu s propolisem.

     Objevuje se i tik v oku, navíc je úplněk a zatmění měsíce. Jsem na měsíc vnímavá. Dodávám si ve větší míře hořčík a přidávám do autopatie slinu, SDV (slina dech var) 3 l obden,  vzhledem ke kalné moči. 

     Koncem července se moč vyčistila, ale začala jsem krvácet z dásní, což jsem nikdy před tím neměla, asi očista v oblasti hlavy a také ten tik v oku pokračoval, byl již oboustranný. Přidávám dál hořčík a i Schüsslerovy tkáňové soli.

Srpen 2018.

     Dásně již nebolí, moč nepáchne, tik přestal. V uších stále šumí, ale snesitelněji a kotník bolí dál. Vždy po autopatii je na chvíli ústup bolesti. Dostavuje se mi více energie, maluji polovinu bytu, ale zjišťuji, že ze stresů se mi vždy ten tinitus zhoršuje.

     4.8.2018 Prána 5 ze 7 l. Po práně se mi motá hlava, bolí opět šlacha na kotníku, dávám na ni bylinné náplasti, urinové obklady. 10.8.2018 Prána 2  z 9,5 l a další den DV 4 l. Kotník přestal bolet.

Září 2018

     Tinitus přetrvává a je o něco slabší. Vracím se na dech var a během měsíce zvyšuji potence s odstupem dvou až tří dnů, dle pocitu a času, až se dostávám 10.9.2018 na DV 8,5 l.

      16.9.2018 Prána 5 14 l – krátce větší ztišení.

     17.9.2018 mi končí působnost lahvičky na dech var a tak zkouším jednorázové zvýšení u DV na 17 l , je to o 100 %. Chtěla jsem vědět, co to udělá,ale po podání nastalo silné zvonění v uších, levé ucho zalehlo na celý den, ozývá se i druhé, oči suché, jazyk jakoby popálený, bolí pravý kyčel, reverzní symptom? Krvácím opět z dásní. Ucho dokonce bolí i uvnitř a ztišení je až večer. Přepadá mne únava jako před chřipkou, beru si čínské podpůrné bylinky, bolí půlka hlavy, svědí záda a oblast celého krku, dávám do ucha urinu a nechávám působit podanou potenci z DV a čekám. Cítím se unavena. Budu se muset vrátit zpět na nižší potenci a zvyšovat pomaleji.

     24.9.2018 zvyšuji Pránu 5 na 15 l, po podání to občas v uších silně zazvoní, jinak přetrvává velká únava.

Říjen 2018

     1.10.2018 se vracím po 14 ti dnech s novou lahvičkou zpět s DV na 9 l a postupně ob 3 dny zvyšuji po 1 l. Potenci si dávám kromě na čelo i do obou uší.

     Lahvička na pránu mi končí 20.10.2018 a tak zvyšuji i zde jednorázově na 30 l, co to udělá. Cítím pár dní vnitřní neklid, zvýšené pocení, beru si oscillococcinum. Toto období je pro mne velice těžké a psychicky náročné kvůli problémům v rodině. Vnímám, že s pránou to zvládám lépe.

Listopad 2018

     Opět kalná moč, 16.11.2018  přidávám slinu, jsem na SDV 16 l. 19.11.2018  mám novou lahvičku na Pránu 5, vracím se na 18 l, šumění je proměnlivé, jsem opět jak před chřipkou, začal bolet opravený mrtvý zub, co nebolel 6 let. Bolí sice jen jeden den, ale pořádně. Dále zvyšuji po 2 l DV na 18 l. Objevuje se zvláštní křeč svalů v obličeji, která přes noc po urinovém obkladu obou tváří mizí. Ničemu se nedivím a reakce trpělivě přijímám. Postupně zvyšuji na SDV 20 l.

Prosinec 2018

     8.12.2018 mne začal bolet loket, který byl před rokem obražený. Dále bolí opět kyčel, bederní páteř a 15.12.2018 se rozbouřila slinivka jak už dlouho ne. Z rozboru krve bylo zjištěno silné podráždění, naštěstí ne zánět. Uklidnění přišlo až 4.1.2019. U Prány 5 jsem se dopracovala v lednu 2019 na 30 l a u DV z nové lahvičky v lednu na 22 l. Tinitus byl v té době již celkem snesitelný.

     Potud jsem popsala své zkušenosti a zážitky na konferenci 2.2.2019 v Praze a protože již uplynula nějaká doba, tak zde doplňuji, jak jsem s autopatií pokračovala dále. U Prány jsem se dopracovala do 50 l a obavy, strach a neklid ustoupily a již mne nepřepadají. Mám pocit jistoty, že  má cesta je správná a že mne nikdo nemůže nutit užívat léky, u kterých vím, že by mi stejně nepomohly. S pránou pokračuji vždy jen při nové lahvičce a pak lahvičku použiji pro D bez varu. Od 30 l slinu ani dech již nevařím. Pránu mám tedy nyní jednou za tři měsíce, zatím stále z 50 l a D bez varu ze 70 l jednou za 14 dní. Autopatii z dechu mám v plánu ještě zvyšovat.

     Tinitus je v současnosti již velice mírný, neobtěžující, ale nevymizel. Někdy je pouze v levém uchu, pokud to lze ještě nazývat tinitem, protože je to spíš šustění. Oproti minulému roku vnímám obrovskou úlevu, a když mi v uchu občas více zazvoní, tak to většinou do minuty přestane. Ale i toto se občas stane a vnímám, že tělo stále ještě na něčem pracuje. Jako další úlevu kromě lepšího psychického naladění mohu konstatovat, že mne v poslední době tak často neobtěžují záněty močových cest. Při mírném náznaku stačí kromě autopatie jeden dva hrnečky čaje na pročištění a je zase dobře. Syndrom suchého oka je minimální. Ostatní hodnoty stavu těla jsem nezjišťovala, ale při dostatečném pohybu i odpočinku se cítím v pohodě.