„Jdu vstříc vesmíru“ – případ dobré karmy
Následující popis případu dobře ilustruje to, čemu říkám karma. Přišla na konzultaci o berlích a s doprovodem silně vyhublá a zesláblá, bylo jí tehdy 87. Řekla, že byla nedávno čtyři měsíce v nemocnici, a to poté, co si zlomila nohu v koleni. V nemocnici přestala pít a přijímat potravu, dostávala infuze. Také se přestala pohybovat. Nyní trochu začíná jíst a také se trochu pohybuje. Má zvětšenou slezinu a na děloze má dvě cysty. Kvůli té menší má plánovanou operaci asi za měsíc, na tu větší si ale prý lékaři netroufají. Má 27 let závažnou poruchu krvetvorby zvanou polycytemia vera. Lékaři předpokládají genetický původ nevyléčitelného onemocnění krve, které může způsobovat řadu dalších fyzických potíží, jednou z nich mohla být i její mozková příhoda před sedmi lety. Má nemocnou štítnou žlázu. Slyší špatně na levé ucho. Bere řadu léků a umělých hormonů. Bývala workoholik, nyní nemůže dělat nic. Doporučení: DV 1 litr jednou týdně.
Dech var je základní metoda přípravy u případů, kdy „imunitní systém” ničí vlastní orgány, nebo kde není z hlediska konvenční medicíny známá „příčina” chronické nemoci nebo je udán „genetický“ původ (základní příčinou je ovšem z našeho hlediska vždy a ve všech případech rozladění k příjmu vitální síly, prány). Nyní se často užívá slovo „genetický“ jako modernější náhrada slova „chronický“, což si však obojí z praktického hlediska můžeme přeložit jako „nevyléčitelný“. Jeden litr byl doporučen proto, že šlo o patologii pronikající velmi hluboko do organismu s velmi slabou vitalitou a v pokročilém věku. A interval jeden týden proto, že jsem se léčením řady lidí přes osmdesát let přesvědčil, že zde obvykle funguje dobře nejnižší potence po delší dobu, tj. že interval týden je vcelku spolehlivý a není třeba brát AP častěji. I když při pokračující léčbě obvykle potenci občas zvyšujeme, ne o více než 1,5 l.
Kontrola proběhla za 7 týdnů. Řekla, že se cítí „ohromně, je to obrovský skok”. Pak se na chvilku zamyslela, pak se trochu rozplakala a pak řekla: „Cítila jsem obrovskou úlevu hned po podání, úlevu a radost… jako Boží požehnání…” Pak se rychle uklidnila a věcně pokračovala: Zmizela únava. Hned druhý den po podání zmizela zábrana chůze, bolest v koleni, kvůli které strávila posledního půl roku převážně na lůžku. „Jakoby praskla nějaká obruč,“ co ji tam svírala. Přestala doma používat berle. Lépe se jí dýchalo a měla zase chuť na práci. Pak se zhoršilo slyšení na levém uchu, které měla poškozené od mozkové příhody před lety. Ale za pár dní se naopak zlepšilo a pak bylo lepší než před autopatií (takovému zhoršení, předcházejícímu výraznému zlepšení, říkáme „léčivá krize“)! Nechutenství je pryč. Má mnohem víc elánu na práci v domácnosti. Prodělala předoperační vyšetření, asi před měsícem, šlo o již před autopatií plánovanou laparoskopii cysty. Po tomto předoperačním vyšetření nastala v nemocnici malá panika – lékaři si navzájem posílali její dokumentaci, zřejmě s podezřením, že byly testy zaměněny: Ukázalo se totiž, že její nevyléčitelná 27 let trvající diagnóza týkající se poruchy krvetvorby už asi neplatí. Krevní testy byly prvně po dvaceti sedmi letech v pořádku! Pak proběhla operace a ona se po ní velmi rychle, už za jeden den, zotavila a pokračovala v podávání AP jednou týdně. Doporučení: DV 1 litr, 1x týdně.
Obvyklá zkušenost je, že staří lidé reagují na autopatii pomaleji, léčení trvá delší dobu, nečekáme rychlé změny. Ale zde byla obrovská změna v psychice již hned po prvním podání, velká úleva „jako Boží požehnání”. Lidé nezřídka referují, že na začátku používání autopatie cítili euforii, velké uvolnění, lehkost. Ne však všichni. A také u těch co ano, obvykle už později k tomuto příjemnému jevu nedocházelo nebo jen někdy. Je způsoben prudkou změnou pocitů, navázáním kontaktu s vyšší jemnou sférou, s vitální silou. Později si na to už zvykneme a při dalších podáních tento náhlý efekt zpravidla (až na výjimky) nenastává. V tomto případě vidíme, že se vše léčí podle Heringových zákonů: Nejdřív psychika, uvolnění a odchod úzkosti, beznaděje, strachu, pak to, co ji sociálně i psychicky silně omezovalo – neschopnost chůze. Pak se teprve řešilo slyšení, přičemž nejdříve se objevila krátká léčivá krize. A již měsíc po zahájení autopatie se zahojily buňky kostní dřeně – zmizela porucha krvetvorby, což byla bezprecedentní událost. Ptám se tedy sám sebe, čím to je, že takto těžce nemocná dáma se ve svém věku blízko devadesáti žene tak prudce k větší harmonii, a to i na tělesné úrovni, že vykazuje téměř okamžitě známky zlepšení, které jdou až tak daleko? Odpověď: Protože má mimořádně dobrou karmu, připravenost vnitřního jemnohmotného systému k rychlému navázání spojení se svou vitální silou, vyšším organizačním principem, hned jakmile dostane informaci jak na to, jakmile dojde k rezonanci. Dobrá karma je v tomto ohledu jakási „přednaladěnost”, dobrý stav jemné vnitřní sféry, i když ta tělesná může být, například vlivem pokročilého věku, zchátralá. Doporučení: DV, 1,5 l 1x týdně.
Kontrola za další dva měsíce: Před měsícem nastalo překvapivé zlepšení vidění pravého oka, což bylo exaktně zjištěno u oční lékařky. Vidí lépe. Byla opět na kontrole na hematologii: Krevní testy jsou již podruhé v normě, nevyléčitelná nemoc krvetvorby se tedy po skoro třiceti letech trvání už nekoná. Koleno bodalo a zase to za tři dny přešlo (reverzní symptom). Chodí doma bez berlí. Náladu má dobrou a není unavená. Doporučení: DV 2 litry jednou týdně. Všechna zlepšení z minulé kontroly se udržela a k tomu se přidala některá další. Opatrné přidávání vody po půl litru se osvědčilo, a proto v něm pokračuji.
Kontrola za 4 měsíce od té předchozí: Brzy po minulé kontrole měla na 14 dní zhoršení trávicího systému, připomínalo jí to její pobyt v nemocnici těsně před autopatií, tehdy to ale bylo mnohem silnější a trvalo to celé čtyři měsíce. Když to přešlo, začala opět prožívat euforii po každém podání AP. Před dvěma měsíci zvýšila množství vody na 2,5 litru. Po každé dávce cítila energii a ožívala. Poté se projevil odkašlávací kašel, na který jí dali antibiotika, poměrně rychle to přešlo. Opakované krevní testy byly i nadále dobré. Před měsícem zvýšila potenci na 3 l vody, DV. Doporučil jsem nyní přejít, vzhledem k, byť již minulým, zažívacím potížím (slina k nim může mít blíže než dech), na slina dech var, SDV, 3 litry, jednou týdně.
Na přechodnou dobu se tu projevily zažívací potíže, tedy něco, co bychom mohli označit za reverzní symptom, minulý stav, který se krátce projeví a zase zmizí. Potvrzuje (jak to u reverzních symptomů obecně bývá), že případ se celostně vyvíjí k vyšším úrovním zdraví.
Kontrola za další 2 měsíce: Byla opět na hematologii a cituje, co jí řekla překvapená lékařka: „Rozum mi to nebere, vy máte normální krevní obraz!” Objevovaly se pocity zvýšené energie, „svěžest bez únavy” a slyšení se jí opět zlepšilo. Chodí ven s hůlkou, kterou má už „jenom pro jistotu”, doma ji nepotřebuje, berle jsou zapomenuty. Přešli jsme na 4 l DV jednou týdně.
Za skoro tři roky byla kontrol řada, tak to zkrátím: V následujícím roce chodila na nákupy s hůlkou „jen pro jistotu”, později chodila ven zcela bez hůlky, stejně jako do poradny. Krevní testy na chvíli zakolísaly, ale zase se vrátily do normy, všechna zlepšení z minulých kontrol pokračovala nebo se prohlubovala. Brala ještě 3 l a později 4 l DV jednou týdně. Měla převážně „výbornou náladu” a řekla, že po jednom z podání měla pocit, že „jí to uklízí v hlavě”, který blíže nespecifikovala. Také měla geniální postřeh, že „ono to zlepšuje, ale nedělá to to, co bychom zrovna chtěli, dělá si to posvém”. Jindy hlásila, že měla „pocit radosti a lehkosti, že jdu vstříc vesmíru”. Na jaře se objevil a přešel zánět průdušek, kterých během života prodělala mnoho. Při kontrole po roce se cítí výborně, není unavená a má „pocit balonku nafouknutého energií”. Doporučeno brát DV 4,5 l jednou týdně.
Při další kontrole se dovídám, že se cítila skvěle a dýchalo se jí „jak na horách” (bydlí ve městě). Ale jednoho dne onemocněl její velký pes, snažila se ho zvednout a rozbolely ji při tom silně záda. Postupně se to zase při opakovaném podávání preparátu upravovalo, ale bolest ustupovala neochotně, výrazně se upravila až za pár týdnů. Řekla, že už se to silně zlepšuje a už zase mívá pocit radosti. Bolest zad se ještě objevovala, i když v menší míře. Byla opět na hematologii a „k radosti lékařky byl krevní obraz normální”. Když se znovu objevila bolest páteře (stále jako následek zvedání psa), zvýšila na 6 l, ale to nepomohlo, vrátila se na osvědčené 4,5 l. Brala dál prášky na krev, jako 27 let předtím, lékařka jí řekla, že je nechce vysadit, „když má tak hezky vyléčenou“ tu nemoc. Nadále chodí bez hole a někdy má po podání AP pocit „zbystření mozku”, jindy zas, že „šero přechází ve svítání”. Doporučil jsem DV 4 l jednou týdně a přidat doprostřed týdne Pránu 5 (v jiné lahvičce, která není zasažena fyzickou informací), nejdříve jeden litr, pak po nějaké době možná zvýšit na 2 litry.
Proč jsem přidal Prána 5? Abych podpořil její spojení s vyšší organizační úrovní, která má co dělat se 7. čakrou. U náročných případů se mi to osvědčuje, dodává to též energii, vitalitu a někdy i radost. Sedmá čakra předává do tělesné úrovně úplný obraz zdravého člověka, který v jemné úrovni stále trvá. Ovšem DV opustit nemohu kvůli fyzické patologii, kde se velmi osvědčil.
DV dělala jednou týdně, Pránu 5 si udělala celkem jen třikrát, je pro ni obtížné držet lahvičku dvě minuty nad hlavou. Směje se při další kontrole, je mnohem veselejší než minule, vešla do poradny bez hole. Páteř v kříži se ozývá od úrazu se zvedáním psa, nicméně se hodně zlepšila. Krev má stále v pořádku. Zlepšily se podle testů parametry štítné žlázy. Bere stále řadu léků, ale ten na štítnou žlázu byl lékařem snížen. Vzpomíná se smíchem, že když ke mně prvně přišla, „byla jsem tak na to, dát mě do truhly”. DV 3 l jednou týdně.
Zatím naposledy u se u mě stavila cestou na letní pobyt na chatě. Do včerejška chodila dobře, s holí jen pro jistotu, ale včera uklouzla a natáhla si šlachy na noze, takže kulhá. 3 l DV jednou týdně nebo častěji podle pocitů.
Řadu našich rozhovorů jsem si s jejím svolením k publikaci natočil a záznamy občas ukazuji pro poučení na kurzech. Právě toto video mají studentky autopatie ze všech nejraději a některé při jeho sledování pláčou radostí.
Výňatek z knížky Autopatická svépomoc.
