Jarní seminář? Jedu!
Přijde mi to jako v jiném životě, když vzpomínám na moje první bližší setkání s autopatií. Bude to pět let.
První zmínku o autopatii jsem našla v knize MUDr. Tomáše Lebenharta Svlékl jsem bílý plášť. Dodnes si vybavuji ten pocit, který jsem po přečtení knihy měla. Hurááááá! Konečně! Konečně je tu cesta, kudy se vydat! Nejsem sama, komu nestačí to, co systém nabízí, je nás víc!
Okamžitě jsem si opatřila obě knihy o autopatii, klouzala na vlně nadšení a bylo jasno. Tohle mne opravdu zajímá!
K akci mě vyprovokovala nemoc mojí kolegyně, která, ačkoliv velmi mladá, trpěla ztrátou imunity a po mnoha cyklech léčení ATB už byla velmi vyčerpaná a zoufalá. Autopatie! Hledám telefonní číslo, volám do Alternativy a objednáváme se i s kolegyní k panu Čehovskému na konzultaci (slíbila jsem, že ji doprovodím). Zaujala mne nabídka jarního semináře, tak se ptám, zda je ještě volno a zda bych mohla přijet. Diví se, že tak narychlo, do odjezdu na Vysočinu zbývá jen pár dní. Tak to klaplo.
Spadla jsem do autopatie rovným nohama. Žádné předchozí semináře, žádné vlastní zkušenosti.
Pan Čehovský si mě okamžitě získal svojí otevřeností, nadhledem a skromností. Všechno skvěle klapalo pod praktickým vedením paní Vandy Čehovské (kdo ji znáte, víte, že ji nelze nemilovat…)
Dny plné sdílení nových úžasných informací a zajímavých setkání. Procházky nádhernou přírodou, kdy jsme nedokázali zavřít pusu ani na chvilku, protože bylo toho tolik, co jsme si ještě neřekli. Večerní posezení s kytarou, spousta legrace a zajímavostí.
Od té doby se změnilo hodně. Autopatie se stala v Čechách známou a uznávanou metodou a na semináře již nejezdí hrstka, ale mnoho aktivních autopatů a mezi nimi každoročně i já. Hrdě se k nim hlásím.
Vždy se naučím něco nového, mnoho věcí mi dojde, zaklapne, ujasním si, co potřebuji. Navíc je mi báječně, protože sdílím radost z toho, že u toho mohu být. Být svědkem uzdravení, která snad nemají obdoby, podílet se na rozvoji metody, která, jak věřím, pomůže naladit celý svět.
Já ale jezdím na jarní seminář hlavně kvůli sobě, kvůli lidem, které potkám a kvůli těm báječným chvílím, které zůstanou zapsány hluboko uvnitř mne jako poklad. (Kdo byl s námi loni a zpíval do rána lidovky v úzkém kroužku kolem vyhasínajícího ohně, určitě ví, o čem mluvím!)
Mám štěstí, že jsem součástí úžasné komunity fajn chytrých a inspirativních lidí. Z většiny z nich jsou dnes moji přátelé, a toho si nesmírně vážím. Do Seče jedu zase a těším se, že se uvidíme.
Autorka má psychologickou a autopatickou praxi v Plzni.
