Deprese, úzkost, strach, nespavost – a jak se toho zbavit

Část příspěvku se stejným názvem, předneseného na 12. konferenci 1.2.2020

Mezi stovkami případů celostní autopatické léčby, které jsem dosud publikoval, je mnoho těch, kde byla výrazná složka něčeho nebo všeho toho , co je v názvu mé dnešní přednášky. Podám zde několik dosud nepublikovaných, samozřejmě s náležitým poučením, jak v podobných případech dosahovat podobných výsledků.

Žijeme ve složitém a stále se měnícím světě plném  rozporů, zájmů, problémů a nejistot – a úzkost a strach jsou tedy  přirozenou součástí naší existence, které se nikdy nemůžeme stoprocentně  zbavit a která dokonce  může být za určitých okolností zdravá a přínosná, protože nás vyburcuje k tomu, abychom změnili nebezpečnou či stresující situaci v náš prospěch.  Naopak strach, který nás paralyzuje a přetrvává, aniž by vyvolal  osvobozující reakci nebo pomíjel po ukončení příčiny strachu a nebo když je příčina strachu neodstranitelná, a nebo když ani žádná adekvátní příčina dohledatelná není,  pak je to něco k léčbě.

Stoprocentní zdraví a pohoda na naší úrovni  existence je patrně jakýsi ideál, k němuž se můžeme v optimálních případech přibližovat, ale  případné dosažení  je za hranicemi toho, co nazýváme léčbou.  Tak tedy, jak se co nejvíc jak je to možné,  přiblížit ke 100 % zdraví a pohodě , o tom budou mé případy.

Chtěl  bych tu hned na začátku  z celého srdce poděkovat všem svým klientům, od nichž jsem se tolik naučil.

A také vám, účastníkům všech dvanácti konferencí, kteří jste mi předali tolik nových poznatků. Děkuji.

Případ začíná v 1.  desetiletí tohoto milénia. V té době jsme neměli k dispozici všechny techniky přípravy autopatického preparátu, které známe dnes – a které právě na základě těchto zkušeností vznikaly. Příběh mladé dámy nám ukáže, že i tyto „staré“ techniky stále mají platnost a nemáme na ně  zapomínat.

 Vstupní interview:

Problémy  psychiky,  úzkostné stavy. Objevovaly se v určitých životních obdobích, v poslední době   má opravdu velké problémy. Pocity strachu ji však trápily už od dětství. Mívá sevření na prsou, obvykle ráno, stupňovaná úzkost, hluboké deprese,  nejhorší to bylo v období před půl rokem, myslela, že to nepřežije, ale spala normálně, sny byly divoké, byla  bez energie. V posledním  roce nic fyzického neměla, zato však  ty psychické problémy trvají. Mívá při úzkostech neschopnost mluvit, dělá se jí špatně od strachu, úzkost cítí stále. Od operace děložního čípku se cítí trvale unavená.

Historie:

Zánět slepého střeva v dětství. Opakované angíny a tonsilektomie. Mívala bolesti břicha, při hádkách rodičů.

Doporučení:  4,5 l   slina, s vložením prstu pod výtok z AL během ředění,  jednorázově

Kontrola za necelé 2 měsíce:

Ty velké stavy úzkosti, co ji trápily ještě při prvním interview,  polevily, nebyly, a to už prakticky od podání. Měla jen krátkou krizi vyvolanou stresující událostí, pak se to zase hned  zlepšilo. Teď o víkendu  byla protivná na manžela. Objevily se nedávno hemeroidy,  mívá je, je to SS (starý symptom). Ale pár dní  má nyní  pocit, že by měla  plakat, pláče, když mi to říká, ale ujišťuje, že jinak nepláče. Není při tom  strach a úzkost jako dřív, jedná se tedy spíš o jakési uvolnění emocí, které zřejmě potlačovala od dětství.

Doporučení: Čekat a pozorovat vývoj.

Kontrola za 14 dní:

Minulý týden jeden den bolest v krku,  ucpaný nos,  bolest těla , zimnice, neměla horečku, druhý den to už nebylo. Omdlela a upadla (SS, stávalo se jí to  i dřív). Nyní je slabá.

Má ucpaný nos, když si lehne. Znovu cítí úzkost –  až od včerejška teprve , před tím ne.  Je to relaps, ukončení účinku jednorázového podání po dvou a půl měsících.

Doporučení: 9l  slina, jednorázově  (ve stejné lahvičce)

Kontrola za 6 a půl roku (mezi tím se neozvala):

Úzkosti zmizely, avšak asi po roce od kontroly  se jí zase vrátily  v souvislosti se zvýšeným  stresem.

O tomto jevu jsem již mluvil na kurzu pro pokročilé nedávno –  mnoho lidí, kterým autopatie hodně pomohla, na ni pak ve víru života zapomnělo, aby se k ní vrátili až po letech dalšího  utrpení , které, jak se pak ukázalo, bylo vlastně  zbytečné . Jiní tohoto druhu se však už ani neobjevili. Když se dav hrne  z kopce dolů a vy jste jeho součástí, je docela těžké  zastavit se a vydat se zpátky nahoru. Lépe se to udělá, když je takových lidí kolem vás víc.  Pak je možné se navzájem podporovat.

Měla takové úzkosti, že se jí dělalo špatně v obchodech, komunikovat jí dělalo velké problémy  a brala prášky, které jí nepomáhaly, za nějakou dobu je brát přestala. Od té doby „se v tom plácala“, jak říká, neustálé napětí ji neopouštělo. Před dvěma lety začala brát prášky znova, dostávala se do deprese, ráno nastartoval strach a každá činnost stála obrovské úsilí, nebyl to život. Cítila se osamocená. Měsíc už zas  prášky nebere. Trpí nespavostí. Večer je hrozně unavena, čte, usne a probudí se v 1 nebo ve 3 a do 5ti neusne, pak ráno zase spí. pH sliny má nízké 6,2, regulovat PH potravinami, správné je přes 7. Střední energie, není ospalá přes den (s prášky byla). Dělají se  mateřská znaménka na prsou. Fyzické potíže  skoro nemá, pálí jen někdy žáha.

Doporučení: Prána 1,  3 l,  první týden ob den, dál jednou týdně

Kontrola za měsíc a půl:

Nepozorovala po prvním podání  velké změny. Po druhém podání byla podrážděnější. Po další dávce měla víc energie. Po dalším podání to byl  hukot, říká. Byla velmi vnitřně agresivní a plačtivá – chodí na jógu, chtělo se jí tam brečet a smát se, podivovali se tomu kolegové, smála se při cviku a tekly jí slzy. Při dalších dávkách jednou týdně se úzkosti  silně zlepšily. Mívá výbuchy vzteku (dsud nezvládnutý příliv vitální síly, nikoliv neobvyklé na počátku působení). pH  6,6  – stále nižší než má být, ale o dost vyšší než na počátku. Pije večer víno, dvě sklenice, občas. Nestěžuje si na poruchy spánku, tedy soudím, že už spí dobře.

Doporučení: Zvýšit na 4,5 l Prána 1 – pokud na konci týdne nebude pocit, že to zvýšení potence přineslo pokrok, možno couvnout na 3 l, kdyby zjistila, že ta přechozí nižší potence byla lepší.

 Kontrola po třech měsících:

 Po podání mívá obvykle pocit větší energie, po aplikaci je energie lepší a ke konci týdne cítí ubývání účinku (vysvětlil jsem jí, že to  znamená, že má brát AP častěji, aby zabránila postupnému zmenšování účinku). Jeden den měla zhoršení úzkosti, přechodně. Úzkosti jsou o hodně menší, prakticky je nemá, stejně jako strach,  zato ale pozoruje narůstání ventilování nespokojenosti a vzteku, které před tím potlačovala ze strachu před reakcí okolí. Okolí se s tím však vyrovnává dobře. Po hádce v rodině se rozhodla, že nebude už nic řešit prášky a nebo alkoholem.

Nedávno omylem zaměnila svou lahvičku s lahvičkou jiné osoby a udělala si preparát. Pak se s ní nedělo nic, ale za dva dny se cítila strašně – úzkost byla velmi silná, v noci. Hned si pořídila šest lahviček. A pak udělala další preparát  v nové lahvičce, Prána 4,5 l –  hned se to zlepšilo, měla  i víc energie.

 Antidotace předchozí dávky preparátem se smíšenou informací jiného člověka je možná. Proto obvykle doporučuji například matkám, které dělají preparát svým dětem, aby používaly latexové rukavice. Nicméně tento jev není nijak rozšířený, abychom se jím musili výrazněji zabývat. Na takto silný antidotační vliv, jako v uvedeném případě,  jsem narazil jen zcela výjimečně.

 Přestala upíjet večer alkohol. Má problém s menses,  vždy měla nepravidelnou,  nyní ji ale víc  bolelo břicho. Objevil se hemeroid, reverzní symptom, mívala je. Na poruchy spánku si nestěžuje, psychika je v pořádku.

Doporučení: 6 l Prána 1x týdně a při ubývání účinku zvýšit.

Shrnutí: Deprese, nespavost a únava byly  vyřešeny. Jde to zevnitř ven (Heringův zákon), takže je tu dobrá perspektiva dalšího celostního zlepšování.

Obecný závěr:

1. U nízkých potencí do 12 l lze opakovat jednou týdně pravidelně, nebo při ubývání účinku i častěji.
2. Použití cizí lahvičky může vyvolat relaps.
3. Nástup vzteku u depresivních případů a obecně silně potlačených jedinců není neobvyklý, nová energie dosud není zvládnuta, ale je to přechodné.
4. Jeden z případů, kdy se na autopatii po dobré zkušenosti zapomnělo, zde dokonce na 5 let značného, a podle dalšího vývoje zbytečného, trápení.
5. Šíří autopatii dál, po zkušenosti, kterou s ní sama udělala..