Autopatie – harmonie z vlastní sliny II.
seriál byl otištěn v časopise Meduňka v roce 2006
V minulém čísle jsme si řekli o autopatii (novém oboru homeopatie s prastarou tradicí), že umí odstraňovat disharmonie z našeho těla i mysli. I ty chronické a hluboko usazené, které nás trápily dlouhá léta. Je to tím, že homeopaticky zředěná vlastní slina, kterou v autopatickém procesu používáme, umí na principu rezonance znovu rozeznít naše jemnohmotné organizační spirituální centrum, které zakladatel homeoopatie Hahnemann nazýval „dynamis“. Vrátit mu jeho originální, zdravou melodii, která pak zvolna, ale viditelně, proniká do celého organizmu.
Autopatie je, na rozdíl od mnoha jiných metod alternativní léčby, dokonce i na rozdíl od homeopatie, velmi jednoduchá:
- Protože se léčí náš vnitřní jemnohmotný řídící systém, spojující nás s univerzem a společný celému organizmu, není zapotřebí žádná diagnostika. Autopatie plně odpovídá Hahnemannovu výroku „neléčím nemoci, ale člověka“.
- V autopatii, na rozdíl od homeopatie, nemusíme složitě a náročně hledat přesně rozonující lék. Nosíme jej stále v ústech, zatím ale v neúčinné surové podobě.
- Nemusíme se rozhodovat, který přístup k léčbě upřednostnit – autopatie může být použita doplňkově k jakémukoliv jinému.
- Nejsme na nikom závislí, protože si můžeme autopatický preparát vyrobit snadno doma v koupelně.
- Autopatie nás časově ani jinak nezatěžuje. Preparát vyrobíme a užijeme vždy jen jednou za mnoho měsíců. Neobsahuje žádné aktivní chemické složky, jen jemnohmotnou informaci.
Pro svou jednoduchost je tato metoda mimořádně vhodná pro samoléčbu a domácí léčbu nebo pro léčitelskou svépomoc.
Některé znalosti jsou však k úspěšnému používání autopatie nezbytné. Jsou odvozeny z klasické homeopatie. Spočívají hlavně ve stanovení stupně zředění sliny (nazývaného potence) pro každý individuální případ a ve způsobu pozorování vývoje s cílem podat ve správný okamžik další homeopatický preparát, a to ve správné potenci. Nezapomeňme, že autopatie je postupný proces, nikoliv náhlá změna. Je to cesta životem.
Potenci sliny uvádíme v případě Korsakovova ředění (viz předchozí díl seriálu) stejně jako v homeopatii počtem vyprázdněných nádobek – čtyřicetkrát naplněna a vyprázdněna se označuje jako 40C, osmdesátkrát je 80C. V případě autopatické lahvičky (AL), pracující na průtokovém vírovém principu, odpovídá použití jednoho litru vody homeopatické potenci 40C, dvou litrů 80 C, tří litrů 120C. atp. Správné stanovení potence je důležité proto, aby byla zasažena ta jemnohmotná úroveň, na níž disonance vzniká. Nikoliv tedy nižší nebo naopak vyšší.
Potenci, stupeň homeopatického zředění, určujeme na začátku působení podle vitality organizmu. Čím nižší vitalita, tím nižší potence. Přitom bereme v úvahu typ osobnosti, nikoliv jména nemocí.
1 litr (AL) neboli 40C – U osob s velmi slabou vitalitou. S dlouhou historií vážných či velmi vážných zdravotních problémů, chronických nemocí, operací, velkého příjmu léků. Se závažnými poruchami vnitřních orgánů nyní – nebo i v historii jedince. Převážně se zde může jednat o lidi přes 60 let věku nebo starší. Také u všech chronicky nemocných osob, které překročily 70. rok věku. Rovněž osoby jakéhokoliv věku, které mají závažné strukturální změny důležitých orgánů (např. ledvin, srdce…), způsobené nemocí, transplantací, vážnější operací, atp.
2 litry (AL) neboli 80C – U lidí středního a mladšího věku se slabou vitalitou, s historií vážných chronických nemocí vnitřních orgánů, braní léků a operací. Též u nepříliš závažně zdravotně postižených jedinců mezi šedesáti a sedmdesáti lety.
3 litry (AL) neboli 120C – U lidí střední vitality, středního a mladšího věku, s dlouhou historií chronických nemocí, braní léků a/nebo lehčích operací.
5 litrů (AL) neboli 200 C – U lidí aktivních, dostatečné vitality, do 55 let věku, kteří mají nyní a měli ve své historii jen lehčí nebo povrchovější (život neohrožující) chronické potíže. Nejčastěji doporučovaný stupeň ředění na začátku autopatického působení.
K ředění si bereme obyčejnou pramenitou stolní pitnou vodu bez bublinek a bez zvýšeného obsahu minerálů. V případě, že používáme autopatickou lahvičku (což je v mé léčitelské praxi více než 90 % případů), provádíme přípravu podle jednoduchého přiloženého návodu.
Zbytek vody na konci ředění se vloží do úst a chviličku podrží před polknutím. Pak se čtvrt hodiny ještě nejí a nepije.
Jedno jediné podání má schopnost ovlivňovat náš frekvenční jemnohmotný organizační systém po řadu měsíců, a někdy i let. Jedna příprava a jedno jediné užití na měsíce nebo roky? Zvláštní, ale nic nového. Také v klasické homeopatii podáváme jednu pilulku na řadu měsíců a osvědčilo se to. V jemnohmotném prostoru čas probíhá jinak, než v tom pozorovatelném materiálním.
A pak nezbývá, než sledovat, co se v nás nebo v našich klientech odehrává. Právě tady se nejvíce uplatní naše znalost. Musíme být schopni rozpoznat působení tzv. Heringových zákonů léčby, známých z homeopatie. Ty nám pomohou navzdory běžnému dennímu kolísáni stavu zjistit (například též spolu s lékařskými testy), zda se naše celkové zdraví v delším časovém plánu zlepšuje, anebo už pozitivní vývoj ustává a je zapotřebí k jeho posílení nového podání. O tom zase příště.
A malé cvičení v logice nakonec – uvažujte: Na začátku vodnářského věku se objevuje spirituální celostní léčba, při níž se používá jako prostředek jen čistá pitná voda…
