Často kladené otázky
Na kurzech, seminářích i jinde slýchávám dotazy, z nichž některé se v obměnách opakují. Právě jim se nyní budeme věnovat.
Mně a dětem autopatie pomohla, manžel ji odmítá, i když by ji také potřeboval. Co s tím?
Ženský organizmus je odolnější než mužský. Ukazuje to například pětiletý rozdíl mezi průměrnou délkou života mužů a žen. Ženy jsou odolnější také mentálně, což je do jisté míry chrání proti všeobecně rozšířenému konceptuálnímu ovlivňování přicházejícímu např. z médií, kde vládnou ponaučení typu: Jste jen hmota. Nebo: Jen složité věci jsou hodnotné. Nebo: Tomu vy nerozumíte, na to jsou odborníci. Mnozí muži tomu podléhají velmi snadno, a pak nemohou uznávat nic jiného, než daný koncept. Ty ostatní přehlížejí. Ženy si obvykle drží rezervu. Jsou pragmatičtější než muži. Zejména v otázkách zdraví. To je prostě fakt. Mnoha ženám se dokonce podařilo své skeptické partnery pro autopatii získat. Dobrá rada zní: Nikdy nenaznačujte, že by autopatie mohla nějak změnit mužův názorový koncept. Jinak budete odmítnuta. Můžete však být úspěšná, až bude mít skeptik akutní problém. Tam často autopatie fungovala rychle, a to muže přesvědčilo, že je k něčemu dobrá. Z některých skeptiků se pak stali horliví zastánci. Dokonce zjistili, že existuje i autopatický koncept, téměř shodný s konceptem homeopatie nebo jógy…
Může autopatie ovlivnit také lupénku, lupy, lumbago nebo lupus (dosaďte si jakoukoliv jinou potíž od A do Z)?
Autopatie je celostní disciplína. Může tedy (za určitých předpokladů – viz literatura) ovlivnit disharmonii v těle a mysli, bez ohledu na její umístění nebo název. V autopatii neexistují žádné diagnózy, nelze si tuto léčitelskou metodu plést s lékařstvím. Léčíme (stejně jako v homeopatii nebo v tradiční čínské medicíně) rozladěnost člověka k příjmu organizující harmonické životní síly. Nedokonalý příjem způsobuje nemoci. Naladěním můžeme vrátit zdraví, nebo se mu přiblížit. Zlepšit si životní pocit, zahojit kůži nebo nějaké staré duševní trauma. Můžeme se z pekla dostat do ráje, a to stále v tom stejném těle a v tom samém životě. To, co před tím vypadalo ošklivě, může se stát hezkým, nefunkční funkčním a bolestivé bezbolestným. Mnohým se to podařilo (viz obsah těchto stránek).
Jaká má být voda k ředění?
Spíš si řekněme, jaká být nemá. Je to jednodušší. Nemá být chlorovaná, to znamená z vodovodu. Snad s výjimkou Mladé Boleslavi, kde údajně, jak jsem slyšel, už vodu po vzoru německých měst nechlorují. U studánek se vždy přesvědčíme, zda není znečištěná, čili má být zbavena uhynulých tvorů a jiných hrubých nečistot. U filtrů volíme typy s pevným, nikoliv práškovým, uhlíkem. Při stáčení vody do lahví u pramenů vždy nasazujeme roušku. Nepoužíváme lahvovou vodu s přívlastkem „pitná“, může být z vodovodu. Vždy má být „pramenitá“. Chceme-li (není to podmínka), vysíláme protékající vodě myšlenku lásky. Jak zjistil Masaru Emoto, dělá jí to moc a moc dobře.